Odborné vyjádření v trestním řízení

Noční můra znalců. A pokud není, měla by být. Podle § 105 trestního řádu („Je-li k objasnění skutečnosti důležité pro trestní řízení třeba odborných znalostí, vyžádá orgán činný v trestním řízení odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující, přibere orgán činný v trestním řízení znalce.“) orgán činný v trestním řízení vyžaduje tzv. „odborné vyjádření“. V zásadě se jedná o vyjádření odborníka v dané oblasti – v případě klenotů to může být např. majitel klenotnictví, v případě účetnictví to může být kterýkoliv účetní apod. Odborné vyjádření může být napsáno na účtence z obchodu a stále je to odborné vyjádření. Odborné vyjádření nemá náležitosti znaleckého posudku, nemá postavení důkazu jako znalecký posudek, a osoba, která jej zpracovává za něj nenese odpovědnost. Odborné vyjádření nemusí zpracovávat znalec, ale samozřejmě ho zpracovat může (jediná podmínka je, aby osoba zpracovávající měla potřebné znalosti a ty znalec v daném oboru zcela jistě má).

Odměna za zpracování odborného vyjádření se řídí vyhláškou č. 23/2002 Sb. a v březnu 2025 stále činí 75,- až 125,- Kč za hodinu 🙈
Problémem odborného vyjádření a přístupu orgánů činných v trestním řízení je to, že je trestním řádem upřednostňováno a znalci jsou do něj nezřídka tlačeni (a to dosti nevybíravě a i já osobně už zažil něco, co bylo na hranici – a možná i za hranicí – vydírání). Pokud však znalec podá ve věci odborné vyjádření, už ve stejné věci nemůže podat znalecký posudek (kvůli podjatosti).

Znalec

Osoba oprávněná k výkonu znalecké činnosti (viz níže). Jedná se o fyzickou osobu, která splnila zákonem dané náležitosti (bezúhonnost, svéprávnost, odborná způsobilost, příslušné materiální a technické zabezpečení, nebýt v úpadku, složit slib atd.) a byla zapsána do seznamu znalců vedeného Ministerstvem spravedlnosti.

Znalecký posudek

Znalecký posudek se podává v listinné podobě nebo, souhlasí-li s tím zadavatel, v elektronické podobě; lze jej podat též ústně do protokolu.

Je to dokument, který má své nutné náležitosti dané příslušnou legislativou. Počínaje formální strukturou (povinnými údaji na titulní stránce), členěním na část úvodní, nálezovou a posudkovou (ve které musí být zopakováno zadání znaleckého úkolu a odpovědi), a konče znaleckou doložkou a (v listinné podobě) otiskem znalecké pečeti.

Pokud znalec zpracuje (tzv. podá) znalecký posudek, který splňuje všechny potřebné náležitosti, má takový posudek postavení samostatného důkazu ve věci a soud by jej měl (samozřejmě s přihlédnutím k zásadě volného hodnocení důkazů) tzv. provést, tedy jej zohlednit ve svém rozhodování jak samostatně, tak ve vztahu k ostatním důkazům.

Výkon znalecké činnosti

Jedná se o provádění znaleckých úkonů, zejména zpracování a podání znaleckého posudku, jeho doplnění nebo vysvětlení, a činnost, která bezprostředně směřuje k podání znaleckého posudku, jeho doplnění nebo vysvětlení.